Omezování řešit nemusím - nejsme rozežraní (zatím ;), puberta u syna to třeba změní), a výchovně to děti nějak plus minus pojaly a napadne je se zeptat / nesnist vše. Druhá věc je, ze já sama nejsem buhvijak organizovaná, takže pokud mi něco chybí na vaření, nebývá to chyba jiných členů rodiny, ale (mého) zásobování :)). Na druhou stranu se tu někdy věci “objeví” - děda přinese houby, švestky, rajčata, rybu... babi polivku, koláč.... není to nijak pravidelný, takzenekdy mi to pomůže, někdy zkomplikuje (ze je třeba dojist něco jiného...).
Muzskej je super, rad dojida ;), nevymejšlí a někdy sám uvaří.
Děti taky rádi kuchtí, dcera se teď dala na ovoce, to muzu kupovat kvanta, a nevadí mi to.
Akorát tuhle jsem koupila jogurty co jim nechutnaly, ty jsem dojedla ja. Ale standardní věci co jsme zvykli kupovat a jist dávají v pohodě. Nevadí nám ani když každý jí něco jiného u jednoho stolu, respektuju jejich chutě, nuceni do jídla nepestujem, omezování taky ne.