Povídám si s nimi o tom, co se učí. Řeknou, co vědí oni, já řeknu, co vím já. Když něco vědí líp, mají radost. Co znám, o tom jim vyprávím a snažím se, aby to bylo zábavné nebo zajímavé nebo se snažím ukázat, v čem to může být užitečné.

Staršímu dítěti jsem pak vysvětlila souvislost mezi znalostmi, školou a zaměstnáním. A čím víc toho zná, tím větší má šanci si práci vybírat - z hlediska náplně, peněz, místa, pracovní doby, lidí.

A tam kde veškerá motivace selže, tak holt, že v životě se často musejí dělat věci, které nás nebaví, brát to jako určitou životní zkoušku, takového bobříka překonání se.