mluvíme, mluvíme, mluvíme...
říkáme si, jaké má všechno souvislosti, že pokud zvládneme rychleji povinnosti, zbyde nám víc času pro zábavu, že pokud chtějí mít dobrou práci, musí mít dobré vzdělání, že se neučí jen pro školu, ale jednak pro vědomosti a jednak proto, aby trénovali hlavu a posilovali mozek - snáz se pak naučí to, co budou potřebovat...
jinak na každého z nich platí něco jiného - nejstarší jede na pocity povinnosti a touze po splněných úkolech (to já osobně nechápu
), syn jede na logiku a vizi odměny a mrňavka jede samospádem, tu žene čirý entuziasmus