Přidat odpověď
Podle mě je 40 taková bilanční. Člověk se dívá do minulosti, hodnotí svůj dosavadní život, který se přehoupl do druhé poloviny. Vidí, co se mu povedlo a co ne, co dokázal, zda se splnily jeho představy... A v 50ti už hledí víc do budoucnosti, už zbývá menší část života, projevuje se stárnutí, zdravotní potíže, blízcí lidé odcházejí... Ale život by měl trvat až do smrti. Až smrtí všechno končí. Anebo rezignací na život. Člověk by měl pořád čekat něco hezkého. A když to nepřijde samo, tak si to hezké najít nebo udělat. Nikdo asi není pořád happy, někdy je to i dost dřina. Takže na vlastním štěstí se musí makat.
Předchozí