Tak tohle mě fakt nikdy nenapadlo - za pár měsíců mi bude 45 a život si užívám tak, jak jde....pořád se děje něco zajímavého, něco podnikáme, máme věci, na které se těšíme...profesně žádné ambice nemám, jde mi jen o to, abych dělala něco, co mě aspoň trochu baví, jinak jsem po žádné kariéře nikdy netoužila...ve vztazích s lidmi kolem jsem taky spokojená a celkově rozhodně nemám pocit, že by nějak život skončil a nečekalo mě už nic pěkného, zajímavého, nového...beru život a věci tak, jak jdou, člověk nikdy neví, co čas přinese a pořád mám nějaké plány, co udělat, na co se těšit...i když pro někoho by to třeba byly jen drobnosti, sotva hodné pozornosti....ale život se podle mě skládá právě ze spousty těch maličkostí...myslím, že ten, kdo pořád jen čeká, že v jeho životě přijde něco velkého, si ten život prostě neumí užít...důležité je umět se radovat i z těch drobností...