Buřte, přesně tohle jsem si vždycky říkala. Že výhoda nás neaktraktivních žen, zvyklých na fyzické nedostatky, bude, že budeme stárnout bez té zoufalosti. Ale mě nějak dohnalo to období neviditelnosti. Pohybuji se i mezi mladšími kolegy a cítím ten údiv, když třeba ve společnosti řeknu něco vtipného nebo k věci, jak se mladí mužové nakloní, aby se překvapeně podívali, že tam v rohu stolu nesedí balík, ale vlastně člověk. Pohybuju se v oboru, kde se vůbec ženy pořád trochu přehlížejí a ani jsem si neuvědomila, že část té pozornosti, které se mi dostávalo, byla prostě proto, že jsem byla mladá. Teď je to takový dvojnásobný boj.