za sebe můžu říct, že čtyřicítka je prostě fajn... konečně mám pocit, že jsem se sama usadila v tom správném věku, jako by se mi ustálila duše v těle
máme s mužem ledacos za sebou, spoustu věcí (doufám ) před sebou, jedna dcera se blíží plnoletosti, druhá půjde teprve za rok do první třídy, syn je úžasný mimozemšťan a já denně objevuju nové věci a nové pohledy na svět jejich prostřednictvím...
cítím se tak akorát na pomezí věku ani moc mladá ani moc stará...
co se krásy týče, sama sobě jsem se nelíbila nikdy, ale chlapi se na mne usmívají pořád, sem tam se dokonce objeví i nějaké pozvání na kafe
zdraví mám všelijaké snad odjakživa, možná se toho poslední dobou jen nahromadilo víc, ale zase se znám, vím co je co a jak si ulevit, s chátráním prostě počítám
vlastně musím říct, že psychicky se cítím asi nejlépe za celý život