To je zajímavé, jak tohle každý vnímáme jinak.

Třeba ta bezstarostnost - já bych skoro řekla, že daleko víc starostí jsem si dělala jako dítě a hodně mladá dospělá než teď - přeci jen už člověk leccos viděl a zažil a ví, že máloco se jí tak horký, jak se uvaří, s věkem tě napadá víc možností řešení a ještě nejsi tak stará, abys neměla sílu to realizovat.

A svoboda vnímám, že byla omezena daleko dřív - s narozením dětí, a s jejich odrůstáním nekončí, ale naopak přibývá.

A iluze mě nijak nemrzej, jsou to jen iluze. Realita je lepší.