Jitys, k takovým myšlenkám mě vede to, že jsem po operaci a vím, že lepší už to či ono nebude. Aby bylo budu muset podstoupit výhledově 2x operaci, a za x let pak znovu... život mi to znovu zlepší, ale 100% už to nebude nikdy. Je mi 40 a mám problémy jako lidi v sedmdesáti. Je to dědičná zátěž, ale babička, prababička... tyto problémy měly až po padesátce... Nějak jsem nepočítala, že takovéhle problémy budu řešit už takhle mladá. Ale věřím, že toto vše strávím a začnu si život užívat, protože jsem ráda, že v dnešní době mi jde pomoci a tělu napomoci.