Kudlo, vzhledem k tomu, že nejlépe jsem se (k vlastnímu překvapení) cítila v ekvivalentu atombordelu (chirurgické zahalení, nikáb apod.), kde jsem sice někde uvnitř byla, ale pozornost byla adekvátní tomu, co bylo ze mne vidět a zbytek situačně relevantní, nemusím dál snad rozvádět. Vyhnout se nadměrnému či příliš osobnímu zájmu pro mne bylo vždy zcela prioritní a třeba po svatbě se mi velmi ulevilo, že mohu pohovořit takřka s každým, aniž bych byla v podezření, že mým postranním úmyslem je dotyčného sbalit. S pokračujícím věkem si tudíž max. libuju, že okruh nadbytečných zájemců mizí spontánně, či jsme si jako stárnoucí zahořklá čarodějnice osvojily plural majestaticus a všetečné jedince rovnou posíláme do pekel a oni jdou
S věkem tedy neztrácím nic, já naopak získávám, ale pokud to má někdo hozené naopak a jede po povrchnu, jako je prvoplánový půvab, mládí, svěžest, prohýřené noci a počet vypitých piv, může mít značný pocit ztrát.