Jsem s partnerem (ted uz manzelem) devet let, jineho jsem nikdy nemela a nikdy se mi nedaril vaginalni orgasmus. Mrzelo to spis jeho nez me, protoze „jinymi zpusoby“ to mam raz dva :-) Pri klasickym milovani to vzdycky uz skoro bylo, ale nakonec nic. No a najednou, dva tydny po svatbe... asi jsme trochu zmenili polohu (manzel napul sedel, napul lezel, ja byla nahore), ale najednou to slo. V prvni chvili jsem nevedela, co se se mnou deje :-) Mela jsem z toho hroznou radost a on taky!!! Od ty doby to jde celkem bez problemu, ne vzdycky, ale vetsinou, ale zalezi na poloze - bud pri klasicke, kdy je on nahore, nebo kdyz jsem naopak nahore ja, v jiny se to zatim nepovedlo. Ale trenujeme :-) Takze moje zkusenost - jasne, psychika je asi taky dulezita, ale podle me jde hlavne o techniku, proste vedet jak na to. Mam svyho chlapa porad stejne rada, a presto to 8 let neslo, a pak najednou jo!!! Stacil trochu jinej uhel, trochu jinej pohyb, a bylo to (cviceni - stahovani svalu panevniho dna - jsem zkousela x let a vysledek se nikdy nedostavil). Co se tyce psychiky, tak mne se osvedcilo (i kdyz to zni hnusne) myslet na sebe, urcovat sama pohyb a nemyslet na nic jinyho nez na to, co prave delame :-) nechat se tim unaset... Jo a taky bych chtela rict, ze vaginalni orgasmus je sice super, je to hrozne silny, ale zlepsil se tim „jenom“ sex, ne vztah - prave za sebou mame dost neprijemnou nekolikamesicni krizi. Takze holky, pokud vam to klape ve vztahu, budte stastny, to je to hlavni - to ostatni prijde casem... :-)