"Hysterie."
Bití dětí je velmi silné téma, každý k němu má nějaký obvykle velmi vyhraněný postoj, který sám pokládá za jediný správný. A má tendenci znevažovat odlišné postoje ("hysterie").
Takže jsou nejen lidi, kteří bijí děti a ti, kdo je nebijí. Ti bijící mají obvykle velmi precizně racionalizované hranice "správnosti" - bít jenom přes zadek (do hlavy nikdy), jenom za lhaní, jenom někdy, pohlavek přece neuškodí - jinak ho nemlátíme, jen za vbíhání dvouleťáka do silnice (jinak si to nezapamatuje), "vědci říkají" a podobně.