Sama mám u dětí odstup dvouletý a je to fakt náhoda. Nebo spíš z pekla štěstí že se druhé podařilo brzy. Ale mně už teda pádily biohodiny, nemít možná druhé brzy, tak už se nemuselo podařit vůbec.

A dvouletý odstup mi přijde tak akorát, jak ze zkušenosti se svými dětmi, tak ze svého vlastního dětství. Tam mám ostatně mnohovrstevnou zkušenost ze vztahu s různě starými sourozenci, čili mohu posoudit různé varianty.
A není nic špatného ani na větším odstupu, akorát tak už víc jak 4 mi přijde moc na to aby děti byly parťáci. Nad 6 let už jsou to spíš dva jedináčci.