Přidat odpověď
Zizigo,
já myslím, že tady je trochu na překážku to, jak moc je to subjektivní.
Protože s tou vidličkou máš sice pravdu, ale přece neexistuje žádný objektivní měřítko (ačkoli většina lidí má aspoň přibližně povědomí nějakých mantinelů).
Jen ten člověk, co "rýpe" subjektivně ví, jestli a jak moc se chtěl trefit. Ale ten druhý? Zase - existuje nějakej střed, kterej se dá se značnou mírou pravděpodobnosti předpokládat (u tlusté Maruš třeba, že svoji tloušťku bude považovat spíš za handicap než přednost, a že tudíž bude jistější si nedělat srandu typu "za tebe se všichni schováme"), ale co třeba lidi supervztahovační (třeba Maruš, která zachytí hovor kolegyň o tom, jakej je to opruz, když si musí kupovat kalhoty č. 40, když má vršek č. 36, a odvodí si z toho, že se tak určitě bavily schválně, aby ji ponížily, protože jí je malá velikost 56)? Tam přece není dost dobře možný brát neustále ohled na to, že slyší trávu růst?
Předchozí