U nás to bylo delší, do prvních Vánoc to byl skoro rok (manžel zemřel v lednu). A měli jsme Vánoce jako jindy, nemohla bych to dětem udělat - bez táty i bez Vánoc by to bylo ještě horší. Navíc jsme všichni byli odjakživa zvyklí že někdo chybí - moji rodiče běžně na Štědrý den sloužili a manžel poslední roky pracoval v zahraničí tak míval občas taky absence, (ale nejhorší byl ten pocit, že teď už je to definitivní.)