Slupko, já jsem tedy skoro vánoční vdova a měla jsem tenkrát chuť pěkně ty vánoční kýče rozšlapat na drobno a zalézt pod zem, nedokážu posoudit, jaké by to bylo po půl roce.

Vánoce byly, ve hře bylo desetileté dítě, ale pamatuji se jenom, že u nás byli všichni, já jsem vešla do místnosti, řekla jsem "vítám vás, budeme jíst, dobrou chuť" a všechny ty milé obvyklé blbosti jsem nechala na ostatních a nic si z nich nepamatuji. Pro mě to nemělo žádný význam, kromě toho, že za rok jsem si říkala, že už jsou to druhé Vánoce.

Já si myslím, že správná věta je "je to prašť jako uhoď" nelze udělat chyba, musí se to vydržet