U mě to není o nákaze, ale o pocitu hnusu.Vadí mi cizí sliny. Od dětství. V životě jsem se nenapila z cizí láhve. Po dětech je to malinko lepší, ale pouze po mých. Moje noční můra je chleba ve škole a "dej mi kouda". Už jen ta věta z dětství mi natahuje. A představa oslintaných úst (uvnitř, jazyk, zuby, dásně) a po někom si kousnout ... Mám to i s lžičkou a jogurtem. Ten nechutný bílý povlak na lžíci. Jogurt musím sníst rychle a nedívat se ani na svou vlastní lžíci.