"libiku, ty děti jsou nemocné. Duševně. Trpí. Neumí vyjít samy se sebou, Bolí je to. Vidí, že jejich zdraví spolužáci nemají takové potíže, žije se jim snadněji, příjemněji, bezbolestněji.
Rodiče chtějí svoje děti ušetřit zbytečného utrpení.

Není třeba nechat srůstat zlomeninu bez opory tak, že to jednak pekelně bolí, jednak nejspíš nesroste dobře a zůstane trvale postižená.

Není třeba nechat dítě bojovat s vlastní duševní nemocí jeho slabými silami, nevyvinutou nervovou soustavou. Psychiatr mu pomůže, včetně medikace, vyzrát s menším trápením a menšími či žádnými následky."


Slupko, krásné, výstižné