Bouřko,

já myslím, že "na vině" je i to, že to společnost tak dlouho zametala pod koberec a ignorovala, a že ty ženský to často nemohly řešit v době, kdy se to stalo - proto to teď "probublalo" na povrch s takovou silou, jako když praskne vřed a vyvalí se hnis.

Ale bylo by dobrý podívat se na to nejen svýma očima (my jako ženský, oni jako chlapi), ale i očima tý opačný strany. Když si ženská představí svýho otce, bratra, syna, manžela a to, že by ho někdo mohl neprávem nařknout, a chlap zas svou mámu, ženu, sestru, dceru, že by ji někdo obtěžoval... a vymyslet nějaký řešení, který by bylo únosný pro obě strany.

Mně strašně vadí pomyšlení, že by někdo obtěžoval mě a já bych měla pocit, že musím držet hubu, jinak poškodím SEBE ještě víc, ale stejně tak mi vadí pomyšlení, že by třeba někdo na mýho manžela nebo kamaráda vytáh, že údajně před 15 lety někoho obtěžoval, a oni ho kvůli tomu bez důkazů vyhodili z práce, ačkoli by to nebyla pravda.