vim,že správně je deprese. Ale je jí tady všude kolem tolik,že už musím používat ironii,tudíž depréze

A pocit osamění na md necháppu už vůbec,nebo spíš jen u jednodušších lidí,kteří pořád potřebují vést,říkat co mají a kdy dělat,mají potřebu konfontovat své názory s jinými,tudíž je to o jejich nízkém sebevědomí.Já se na md nenudila vůbec, měla jsem povyražení ve svých dětech,bylo pořád co dělat,co organizovat,zařizovat,a to jsme neměli telefon,než začli mobily o netu nemluvě či nějakých mateř.centrech.A svoje známé i rodinu jsme oba s mužem měli cca 100 km daleko a ocitli jsme se z velkoměstaa na polosamotě bez vl.vody v rd.A nikdo e z toho nehroutil,bo nebyl čas.