Jasný, je za tím taková ta vnitřní úvaha "já jím zdravě, nesviním si karmu, myslím pozitivně, takže mně se něco takovýho nemůže stát".

A jestli se druhýmu stalo, tak určitě žral bůček, užíral se křivdama a šel tomu naproti, když ne teď, tak v minulým životě. Neboli opět SÁM JE SI TÍM VINEN.

Říká se tomu hypotéza o spravedlivém světě.
Kdyby si měli někteří lidi připustit, že jim může děcko zabít magor nebo že je může někdo znásilnit ve vlaku a žádné vnitřní postoje jim od toho nepomůžou, byl by pro ně svět nesnesitelný místo.