V životě bych to neanonymně nepřiznala, ale mám trochu slabost pro ezoblud zhruba popsaný "mám prostě štěstí". Někde na okraji mysli mě trochu děsí, že manželova rodina mi připadá, jako že to štěstí prostě nemají a že mi to moje "kazí".
Jinak jsem zrovna nedávno přemýšlela, jestli to tu někdo taky nemáte, že hrozně trpím, když vidím v mrazu a nečase obnažené lidi, v reklamách pověšených venku, nejhorší je to s malými dětmi. Třeba jako reklama na dovolenou v rovníkovém ráji a ono tam to dítě sedí v plavečkách, na plakátě na zastávce tramvaje a chudáček strašně mrzne a prší na něj. Normálně se na to nemůžu dívat.