Podle mě si i v holokaustu, ve válce, v koncentračním táboře dokázali někteří lidé najít něco hezkého a dobrého. Lásku, pomoc, solidaritu, přátelství, přežití. A třeba i věřili, že to dobře dopadne. Pro některé dopadlo, pro některé ne. Jednou jsem četla výzkum, že se lidem s touto vírou, lépe přežívaly ty hrůzy. Ale to jsou samozřejmě extrémní životní situace. Já žiju běžný a blahobytný život, takže se mohu svými ezobludy v pohodě řídit.