To vaření, respektive jakákoli příprava jídla, zabere dost času (plus nádobí a nákupy).

Pokud lidi jedí převážně venku, a doma si loví sami co uznají za vhodné a nakupuje se jednou týdně, tak se ta časová náročnost domácnosti prudce sníží.

Když jsme doma byli 4, z toho 2 děti MŠ - ZŠ, tak dost času zabraly ty děti jako takové - spolubytí s nimi ať jakoukoli činností, ale to neberu jako péči o domácnost. Někdy se do toho tedy nějaké to prádlo nebo příprava jídla "schovalo" jako společná činnost. Ovšem pokud odečtu normální žití s dětmi, tak samotná domácnost mi zabrala tak půl hodiny všedního dne. Víc ani nemohla, protože vedle práce, zájmů a studia VŠ mi moc času na domácnost nezbylo. O víkendu jsem někdy víc uklízela prala vařila, třeba i půl dne (4 hodiny), ale zas jen některé víkendy, kdy jsme vůbec byli doma, což zas tak často nebylo.

Nejvíc času zabrala domácnost za batolecího věku dětí, protože samostatným jídlem a vůbec fungováním (spoluvařením, "úklidem", hraním...) vytvářely dost bordelu který nepočkal, a samy ho nezvládaly ještě eliminovat, likvidovat ani omezit na jejich pokoj.

Dneska, kdy jsem doma sama, nedělám v bytě skoro nic. Přípravou jídla doma strávím tak 10 minut denně, peru občas, na úklid peru, organizační věci zařizuji přes den z práce (kolikrát proto ani nestihnu skáknout na Rodinu ;) ), takže ty 2 hodiny za týden max.