Kudlo, přesně, smysl to nedává - řešíme to pořád, proč se mají učit soustavy rovnic, proč je mají učit sčítat algebraický výrazy (zvlášť když polovina z nich jde na učňáky a potřebovali by spíš procvičit násobilku), proč mají šesťáci ovládat podrobně historii Mezopotámie (zvlášť když 20. století nemají čas probrat), proč...

a přitom ztrácí zájem, o cokoliv, čekají, že jim někdo řekne, co mají dělat, jak to mají udělat rychle a jednoduše, hlavně ne číst, ne přemýšlet, ne dělat, ne se snažit...

když jsem děckám na druhým stupni nabídla, že si mají říct, co by je zajímalo, bez omezení témat, bylo mi jedno, jestli dějiny, zeměpis, příroda, prostě cokoliv, tak si pár z nich vzpomnělo na vesmír, ale ideálně tak film, pár z nich na dinosaury a zbytek řekl, že nic, možná hrát hry na počítači

motivace není a těžko se hledá, vytrácí se strašně rychle