Nevkládám se do diskuze - v mém zdravotním stavu bych určitě nepřipustila kouřícího spolubydlícího, ale já nejsem typický vzorek.
Jen pro Zufi, čistě prakticky, naději na uklidněnou: Kouřila jsem krabičku denně doma v novém bytě čtyři roky. V roce 2004 jsem přestala. Čekala jsem, že to nikdy nevyvětrá a že budu muset otloukat i omítky. Do půl roku nebylo po kouření ani stopy bez jediného zásahu, dneska by nikdo neřekl, že v bytě někdo někdy kouřil. Takže kompletní zničení všeho nemusí být pravidlem. Nejedná se ale o staropražský byt s masivním nábytkem. Dneska jsem citlivá na kouř extrémně, když se ještě kouřilo v hospodách, rvala jsem ze sebe oblečení už ve výtahu. :)