Před několika měsíci jsem poslouchala debatu z Českého rozhlasu o tom, proč by bylo dobré zkrátit letní prázdniny. Tehdy mi to kvůli dětem přišlo jako hrozný nápad, přestože jako pracující matka se dvěma prvostupňovými dětmi vím velice dobře, že prázdniny mohou být noční můra a že ty letní obzvlášť vyjdou na neskutečné peníze, když minimálně 4 týdny musíme vyplnit různými příměstskými tábory, protože část dovolené už míváme já i manžel vyčerpanou kvůli prázdninám z průběhu roku, pokud tedy chceme alespoň část dovolené strávit všichni spolu, ne se jenom prostřídat v hlídání.
Před pár dny jsem přečetla několik článků z britských médií a zjistila jsem, že tam se o výraznějším zkrácení prázdnin diskutuje už delší dobu. Co jsem pochopila, tak tam tedy letní prázdniny i tak trvají jen 6 týdnů, ale mají delší ty v průběhu roku, celkově to tedy vyjde zhruba nastejno jako u nás. Před pár lety už byla připravena reforma, která měla zkrátit letní prázdniny na 4 týdny a některé menší zrušit, ale neprošlo to. Samozřejmě šlo o to pomoci rodinám snížit obrovský rozdíl mezi prázdninami dětí a dovolenou rodičů, pro které je placení "childcare" velkou zátěží, také měl větší počet školních dnů umožnit zvolnit tempo a tím zkvalitnit výuku a existuje také mnoho nových výzkumů, které tvrdí, že to dlouhé volno v kuse vede k tomu, že děti jednak vypadnou úplně ze školního režimu, jednak hodně zapomenou, což se pak musí zbytečně zpětně dohánět. Hodně se zdůrazňovalo, že dlouhé letní prázdniny jsou přežitek z 19. století a neodpovídají dnešnímu fungování ekonomiky, kdy oba rodiče pracují. Dnes jsem ještě četla tento článek, dám sem odkaz: https://www.huffingtonpost.co.uk/2014/08/14/why-michael-gove-is-right-to-shorten-school-holidays_n_7367630.html
Podle autora by bylo ideální, kdyby se prázdniny celkově zredukovaly tak, aby dítě i rodiče měli stejné množství volných dnů, které opravdu stráví spolu a smysluplně, namísto stresování se, kam dítě umístit kvůli práci nebo jak smysluplně zabavit znuděné starší děti. Vím, že to zní hrozně radikálně a možná krutě k dětem, sama bych to tak určitě dříve vnímala, ale vidím v tom pravdivé jádro. Pro většinu dětí, ve městech obzvlášť, dnes letní prázdniny stejně neznamenají romantický čas svobody a dobrodružství venku s kamarády, ale hlavně organizované aktivity, v horším případě mobil a tablet. O dětech z nepodnětného prostředí nemluvě. Na co pak 2 měsíce? Společná dovolená, návštěvy a nějaký tábor, na to by opravdu stačil i měsíc. Na dětech navíc vidím, že ve škole se hodně kvaltuje, aby se vše stihlo, děti jsou unavené, pod tlakem. Pak na 2 měsíce úplně vypadnou z režimu a v září nanovo. Měsíc navíc je dost času, aby se učilo víc v pohodě a modernějšími metodami, které jsou na čas náročnější. Mám pocit, že 2 měsíce prázdnin vnímáme tak samozřejmě a nostalgicky, i když se jedná opravdu spíše o přežitek. Vnímá to někdo trošku podobně? Kdo má děti, že by mu kratší prázdniny usnadnily život?