"Ale jinak se angažuješ kvůli někomu, kdo ti hodně dal, a jinak kvůli někomu, kdo dělal jen nezbytné minimum."

Ano, to je pravda.

Ale vnímání toho, co je to "hodně dal" se evidentně u různých lidí liší.

Já vím, že moje situace není úplně standardní, ale možná právě proto mám na to trochu jiný úhel pohledu. Moji pěstouni mi toho dali strašně moc - novou funkční rodinu a velmi dobrý vzor do života, i v dospělosti se o sebe zajímáme a děláme pro sebe různý věci, ovšem tak, že nemáme pocit, že bychom "museli, jinak...". To jsou devizy, které jako vlastní dítě od rodičů, jsou-li aspoň trochu normální, dostaneš zcela samozřejmě.

Připadá mi to jako opravdu hodně a od vlastních dětí jako rouhání, když to berou jako že je to vlastně málo. Že si trestuhodně neuvědomujou, jakou to má vlastně cenu.