Ráchel,

no ale to je v naprostým pořádku.

Toto byla situace, kdy Ty jsi něco poskytnout mohla a chtěla, ne že by to na Tobě bylo nárokováno a požadováno, případně Ti bylo vyčítáno, že to neposkytneš.

V tom vidím naprosto zásadní rozdíl oproti situaci, o který se bavíme.

To, o co mi jde, není absolutní reciprocita, ale to, že takto poskytnuté věci nebo služby by měly být DOBROVOLNÉ, protože "dárce" má pocit, že to udělat může, a udělat to CHCE.

Umím si velmi dobře představit, že pro někoho udělám něco, co mi nebude moct nikdy vrátit, a je dost možný, že už jsem i něco takovýho udělala, ale evidenci si nevedu, protože to nepovažuju od sebe za žádnou oběť, nijak mě to nezatížilo. Stejně tak jako i pro mě udělalo pár lidí něco, co jim nebudu moct nikdy vrátit, tak si to zapamatuju a pošlu to třeba zas dál.

To, proti čemu se tu vymezuju, je, kdyby to ten druhej aktivně po mně vymáhal a zlobil se na mě, když to není , ačkoli by to byla jen moje dobrá vůle a nikoli povinnost (ve Tvém případě třeba kdyby se ta kamarádka na Tebe zlobila, že to děláš málo často, nebo na jinou kamarádku, že to nedělá vůbec).