Dari,
já jsem nedostávala ani na nájem ani kapesný. Ale nikdy by mě nenapadlo si to u rodičů nárokovat a vyřvávat, že "oni přece mají povinnost"...
Někdy ca ve čtvrťáku na vejšce jsem při čekání na volnej telefonní automat nechtěně vyslechla vztekle rozhovor mladšího studenta s matkou. byl na ni strašně sprostej a fakt ječel, že "jak má asi z těch zasraných pěti tisíc, co mu dává, asi tak vyžít."
(mimochodem pět tisíc v tý době fakt málo nebylo)

Byla jsem z toho tenkrát v šoku. Nedovedla jsem si představit, že bych někdy na svý rodiče takhle řvala. A už vůbec ne, že bych na ně řvala něco podobnýho.
Toho kluka jsem znala. Věčně v hospůdce, vysmátej, rozhodně neměl problém si přivydělat.