na potkání ne

ale letos poprvé už v půlce listopadu doktorovi, u kterýho jsem byla prvně

a zcela spontánně

připadal mi celou dobu nějakej chcíplej, bez energie, pak hledal v přeplněným diáři termín sdělení výsledků a kontroly, tak jsem mu nejdřív řekla, že nespěchám, že stačí po Novým roce a pak při odchodu tak nějak spontánně, že mu přeju pěkný svátky, a to byla jediná chvilka, kdy trochu ožil a a dokoce se usmál

nepředpokládám, že ho potěšilo, že mu to někdo přeje, ale hlavně to, že mu někdo připoměl malé světýlko na konci dlouhého tunelu v podobě nějaké té dovolené

já to mám taky tak - nejvíc mne potěší přání pekných Vánoc v první třetině prosince, protože to je připomínka vyhlídky na dovolenou