Presne tak.

Vanoce jsou od toho delat jinym radost. A z toho ma clovek sam radost. Vyzdobit detem dum, Nadsene placat na besidkach, pect a zdobit s nimi pernikove chaloupky a jine cukrovi, i kdyz to na dosplacky pohled neni perfekni a clovek by to stihl daleko rychlejc sam.....


Vcera tu by6l syn s holcickama, jedou dneska na hory. Holcicky nadsene pobihaly po dobe, ukazovaly si figurky dey mraze a andelicku, rozsvicene svicicky, placaly a jasaly… To jsem si v lednu rekla, ze uz nic zdobit nebudu, uklizela jsem to 3 dny do krabic do sklepa. A budu dal. Kazdy rok se kontroluje, jestli je vsecko na stejnym miste a nic nechybi, tred uz si to pamatujou i vnoucata.
Dcera poslala fotky, jak s detmi zdobi pernikove chaloupky a vzpominala - poslala jsem ji nascanovane fotky, kdyz ona a sourozenci byli v tom veku, cele pernikove mestecko, kazdy jsme meli svuj, s obyvateli z marcipanu a auty z nugatu, pak si to vymenovali, kdyz si to smeloi jist =dela to presne tak a deti to milujou. Dcery poslaly videa z besidek deti - ja na ne nemuzu, je to daleko. Vnoucata se tesi, az sem prijedou (i kdyz to doma maji stejne nazdobeny a delaji to s rodicema) a pocitaji dny. A ja z toho mam radost.