Na jednu stranu to jsou vcelku pohodovė svátky, na druhou stranu se vyhrotily konflikty se starším synem, který absolutně nejen ze nemá potřebu jakkoli komunikovat s okolím, na večeři šel jen kvůli prarodicum, sbalil dárky a stáhl se do svého pokoje, ale jeho sobectví a sebestřednost je projevuje v mnoha jednotlivých každodenních situacích. Upřímně doufám, zecprusticrok dostuduje a nějak se (třeba i s naši pomocí odstehuje). Už to psychický nedávám a v manželovi nemám žádné zastání. Ten chce mit hlavne svuj klid. Např. Včera přišli svavrovci, švagrová měla narozeniny, jemu odcmalicka vždy přála, vídáme se často, on věděl, ze to slavit u nás, ani nevylezu z pokoje a pak odjel. V noci snědl upecene řízky na dnešek, akro vschna cosi hnízda ( tradičně nejoblinejsi cukroví všech...). V pokoji kouří, i když to má zakázané. Jakmile se otevřou dveře k němu, tak to smrdí po celém baráku. Mně o Štědrém dnu sprostě nadával, protože jsem mu něco vytkla. Manžel byl u toho, ale ani tak nezasáhl...do školy chodí podle toho, jak se ráno vyspí.