Ona ta naše nejmladší je dvouletá, takže má asi ještě nárok být v zácviku. Navíc má celkem dobrý vzor ve vzorně spolupracujících starších sourozencích, tak doufám, že jí to za těch několik let, než začne chodit do školky, ještě nějak vysvětlíme, že poslouchat se musí, že je třeba odložit plínky a tak vůbec.¨

Zatím na ni třeba v parku volám, aby neodcházela, když jí chci posadit do kočárku, ale "neslyší" a jde dál, tak ji musím jít odchytit a do toho kočáru posadit sama a tak podobně, ale nevzdávám to a myslím, že se to poddá. Ne, že bych z toho nebyla kapku nervózní, ale nejspíš jsem jen zmlsaná tím, že starší dcera a z velké míře i syn fungovali naprosto spolehlivě jak hodinky snad od narození, takže je to nezvyk, že mě sem tam někdo neposlechne a musí se zpracovat.

Jinak naše starší nepropadají, ve škole je chválí a kypí zdravím, tam doufám, že i s tou malou se nakonec snad nějak domluvíme