Stalo se u nás. Starší dítě - v té době 7 let tak nějak od kamarádů ze školy vědělo, že Ježíšek není, ale kvůli pětiletému bráškovi nic neřeklo.
Děti jsme poslali o dva dny dřív před Vánocemi k babičce a dědovi, aby se mohly účastnit příprav. Přijeli jsme dopoledne na Vánoce. Žádné radostné přivítání, syn nikde nebyl. Dcera jen "Je v ložnici za záclonou, babička mu řekla, že Ježíšek není". Babička: "Dyť je to pravda"
Trvalo mi přes hodinu dítě rozmluvit. Syn nekomunikoval, koukal do nikam ... pak jsem mu vysvětlila, že lidé Ježíškovi pomáhají, protože ví dobře, co má kdo v rodině rád a také chtějí udělat radost a nějak to vstřebal, ale až do večera byl zaražený.
Nevím, co ti poradit. Říkala jsem tchýňce, že to nebyl dobrý nápad mu zrovna na Štědrý den něco takového říkat, ale nebyla schopná pochopit, kde je problém: "Dyť je to pravda". Myslím, že dodnes má pocit, že zachránila dítě před nevědomostí
A navíc, já stejně věřím, že nějaký z těch dárků je od Ježíška