Tak my musíme oba a nedá se tomu vyhnout, ale ten prosinec je pak hroznej měsíc. Máme tři děti, co se ráno odváží každé jinam, odpoledne vyzvedávájí každé jinde, starší mají kroužky a k tomu to máme oba hodinu cesty do práce. Musíme na to být dva, protože jeden zařizuje ráno a druhý odpoledne a často míváme různé půldenní homeoffice, kdy si v poledne předáváme nejmenší dítě a tak.

Jeden to prakticky nemůže bez půldenní dovolené ustíhat, takže prosincové tří, čtyři večírky týdně, pokud možno někde v Ostravě nebo v Rakovníku nebo ve Vídni, jsou šílený mor. Ještě, že máme babičky a některým se dá na obou stranách vyhnout, protože batole. Jak svou práci miluju, tak v prosinci bych nejraději dala výpověď.