To může být třeba až v přehnané formě, viděla jsem dvě maličké děti, které veškerý volný čas věnovaly tomu, aby masturbovaly, v kočárku, svlečené, oblečené. Vzpomínám si na jednu holčičku asi roční dělala v sedě v kočárku stále stejné pohyby dopředu dozadu, rodiče už to řešili s doktorem, protože vlastně téhle činnosti věnovala podstatnou část doby, kdy byla bdělá a znemožňovalo to normální chování.
Takže i takhle malé děti určitě mohou chtít takovéhle prožitky až v takto nezdravé formě, tohle byla už závislost.

Ale nepřijde mi normální, když ty činnosti opakovaně dělají s jiným dítětem (a navíc, abych to schvalovala), to už je pro mne za hranicí stejně jako naopak děšení dětí z (osobní) masturbace a vůbec sexu jako takového.
Ale co si myslím, že je důležité, je dětem taky ukázat, že sex by měl být ideálně milováním lidí, kteří k sobě mají celkově blízko.
Že to sice může být pouhým živočišným aktem, ale že u lidí je dobré, když to má i tu citovou a lidskou nadstavbu. Chápu, že jsem ze staré školy a spousta moderních lidí to má jinak a bere jako normální nahodilý sex na jedno použití, ale já to mám tak a tak to i svoje děti "učím".

Ptala jsem se před chvílí jedné dcerky, kdy poprvé přemýšlela nad druhým pohlaví a jestli má nějaké zážitky. Říkala, že jako malá vůbec ne a že o klukách a jajich tělech a tak začala přemýšlet až kolem 12. roku, pak tedy začala být velmi zvídavá, to jo ...ale bylo to prostě s nástupem puberty.