Já myslím, že v každém vztahu - mileneckém, manželském, přátelském, má být určitá rovnováha. Když jeden tomu vztahu dává výrazně víc než ten druhý, tak to nemůže dlouhodobě fungovat. V určitém bodě si začne ten méně dávající připadat jako pitomec. To se týká všeho - pozornosti, času, dárků, čehokoli. Základem je, aby tomu druhému na mně záleželo, aby věděl co chci a co nechci a podle toho se ke mně choval. Takže by mu přítelkyně měla říct, že je jí líto, že nic nedostává. Pokud i tak na to bude kašlat, je asi problém. Nebo mu může zkusit začít dávat dárky ona a třeba se na oplátku chytí. Pro mně teda dárky velký význam ve vztazích nemají, nejdůležitější je pro mne čas, pozornost a zájem, který mi protějšek věnuje.