Angrešt,

jo aha, takhle.

Mě by vůbec nenapadlo myslet si, že by to, že se nečekaně zjevím u něčích dveří a ten někdo nemá čas, mohlo vést k nějakému neklidu na této či oné straně - přece já, pokud jsem ta nečekaná návštěva, jsem si vědoma toho, že ten dotyčný má i jiný program než čekat doma, jestli se nezjevím, a beru to tak, že buď na mě čas má, a nebo už má jinej program, a pak přece nemám sebemenší důvod se cítit uraženě, že "si na mě nenajde čas (přece o mně nevěděl), a jako ten "přepadenej" taky nevím, proč bych se měla cítit blbě, když zrovna nemůžu se vším praštit a věnovat se někomu, s jehož příchodem jsem nepočítala?

A už vůbec nechápu, proč by to "neuražení se" mělo být výsadou těch nejbližších, když ti vzdálenější by měli mnohem méně důvodů se domnívat, že by jim to mělo být tolerováno?