Eudo, u nás to máme odjakživa taky tak...syn si taky nevezme nic bez zeptání sám z lednice nebo ze špajzu...i když mu to samozřejmě téměř vždy dovolíme, ale prostě se zeptá...a vlastně i my s manželem se kolikrát toho druhého ptáme, jestli můžeme třeba dojíst tohle nebo tamto, nebo jestli ten druhý si to třeba chtěl dát na svačinu...neptáme se u všeho, třeba samozřejmě neřešíme věci, o kterých víme, že ten druhý vůbec nejí...syn se teda ptá vždycky - vlastně kromě kukuřičných křupek, brumíků a gumových medvídků - o tom ví, že my to fakt nejíme