a tak občas je to čirá naivita... taky jsme na jednom večírku seděli, kecali a kolega říká "já budu muset jet domů, nechce se mi, ale přítelkyně by mi zamkla a nepustila by mě domů" - my jsme se všichni zasmáli a ptali se, co by dělal - "no asi bych jel spát k mámě, ale ta by se na mne zlobila, že jsem se nechal zase vyhodit" - opět jsme se smáli a považovali to za vtip... až po nějaké chvíli (kdy se rozhodl, že domů nepojede, protože se dobře baví) šel volat mámě, jestli může u ní přespat - ona to vůbec nebyla legrace a on to dokonce považoval za normální