jas,

v té diskusi zaznělo, že Marka nekoupí nějaký dárek z principu, aby dopis Ježíškovi nebyl jako objednávka. A byla řeč i o malém množství dárků. K diskusi o jednom dárku teda buď nedošlo. nebo jsem ji nepostřehla.
Ještě kdosi se přidal, že dokonce (na 90%, ruku do ohně za tu formulaci nedám) z principu nepořídí jednu ze dvou věcí.

Nad tím užasla Monty a vyrazilo to dech i mi. Bylo to popisováno jako výchovná metoda, aby dítě vědělo, že dopis není objednávka a přání se nemusí splnit.

Moje děti třeba během prvního stupně měly poměrně příčetná přání v klidně akceptovatelných cenách i počtu, ale byla to opravdová přání, ne něco střeleného od boku při prohlížení katalogu hračkárny. Představa, že bych něco z toho vyřadila z "výchovných důvodů" se mi příčí a imho bych se cítila jako blbec, i kdybych to nahradila něčím jiným, co by potěšilo. U nás bylo vzhledem k počtu příbuzných to něco jiného jako překvapení navíc. (Jo a občas něco nevyšlo a nic se nestalo, ale nebyly to plánované vynechávky, spíš něco, co se už nedalo sehnat nebo tak.)