řekla bych, že je to souběh několika věcí - jednak jsme za to hodně zodpovědní my, jako rodiče, kdy nedovolujeme, aby naše děti něco nudilo, obstaráváme jim zábavu od narození a protože se často bojíme vnějšího světa, držíme svá dítka neustále na dohled a nenecháváme je objevovat svět, neustále je chráníme a protože se pak samy nezabaví, poskytujeme jim i zábavu... ve škole pak brojíme proti úkolům, očekáváme samé jedničky, aby děti byly odměněné (za nic) a nedej bože, aby dostaly "neohlášenou" písemku... z vlastních zkušeností se školou se snažíme, aby naše děti měly "lepší" školu, ale bez znalosti věci pak vyléváme vaničku i s dítětem...
druhá věc jsou učitelé, kteří nechtějí (nemohou) učit lépe, nedokážou v dětech vyvolat pocit, že učení není pro známky, neumí je naučit učit se, spokojí se s haldou pracáků a tupým doplňováním, podřizují se tlaku na minimální požadavky po dětech...
no a další věc je kouzlo multimediálního světa - na youtube najdeš "všechno, hned a ve zkratce", nemusíš přemýšlet, strejda google a teta wiki dodají chybějící informace k doplnění a co víc chtít - instantní řešení na všechno, doplněné potřebnými aditivy v podobě vtipu, melodie a výživové hodnoty už nikoho nezajímají... svět se zrychluje a na pomalé učení není čas, vjemy jsou rychlé, výrazné a pestré, mozek pak zaujme právě jen ten okamžik "hoření" a zbytek je nuda