Myslím, že stát by se měl stavět tak nějak rovnovážně za věřitele i za dlužníky. Exekutorama, který posvěcuje, se staví za dlužníky. Exekuce jsou v principu správný. Ale místo vybalancovávání pozice dlužníků takovejhlema návrhama by spíš měl stát podle mýho víc zvažovat, koho z věřitelů by měly exekuce chránit. Ochranu si zaslouží podle mě hlavně věřitel, kterej si prověřuje, komu půjčuje. Kdo patříčně neprověřuje bonitu dlužníka, měl by mít na exekuční vymáhání nárok jen do určitý míry nebo rovnou vůbec. Ať si dlužníky pak honí sám. To by provětralo řady pochybnejch úvěrovejch společností a rázem by ubylo i dlužníků, protože solidní společnosti, třeba banky, by byly u půjček na vánoce apod. mnohem opatrnější, nepůjčily by jen tak někomu z ulice.