Mým dětem se ve škole taky myslím docela líbí. Zpruzeně nevypadají. Co nesnáší, je ranní vstávání, to se samozřejmě promítne do vztahu ke škole, protože to zatím berou tak, že vstávat musí kvůli škole. Ze školy pak ale přicházejí spokojení, ani neremcají, že je něco nebaví, ani si nestěžují na učitele, nebo spolužáky. Mladší syn (1.stupeň) rád vypráví, co jim paní učitelka povídala. Byla jsem docela překvapená, když mi loni vykládal cosi o druhé světové, že si dost zapamatoval ze školy (2.třída...bylo to v souvislosti s nějakým výročím). Dcera má taky naukové předměty ráda (2.stupeň), pořád tak nějak ještě spíš naplňují její přirozenou zvědavost a zájem, než prudí. A není to ani žádnými spešl výukovými metodami a formami, jedou klasicky převážně frontálkou.