Taky nesnáším nesympatické hlavní postavy a když se to celé jako jen zdálo. To mě nakrklo u Rosemary má děťátko, druhého dílu.

Poslední dobou mě nebaví ty knihy, (jak je Hra o trůny, i když ta se mi jinak moc líbila), kdy je to 10,20 nebo víc postav a příběhů kdy si každá postava jede svůj vlastní, s ostatními nesouvisející, příběh a člověk to čte všechno na přeskáčku. Začínám na to být alergická.