Tehdy - neučila bych se vůbec a nic.

To, co mne zajímalo, sem uměla mimo školu. Ovšem bez doplňujících informací ze školy, bych toho zase tolik neuměla.

Kolik dětí na základce opravdu tak dychtí po vzdělání a informacích, že si je sám dohledá?
Mám dva syny. Ten starší, nadprůměr IQ, zajímá ho matika, fyzika, chemi - ale bez školy, by nevěděl, jak na to. Naučil by se sčítat odčítat, možná pár prvků v chemii. ALe to okolo vstřebává ve škole.
Mladší by dějepis, literatura, biologie , zeměpis. A platí totéž. Bez školy by uměl třetinu. A nebýt známkování, mají všichni v pubertě vstřebávání informací u zadele. A my jsme nebyly jiné. Radši jsem vymetala bigbíty a spaůa do oběda, než bych si rvala do hlavy němčinu.
Do stádia, chceme vstřebávat informace bez známek, člověk dospěje ve věku, kdy už mozek moc vstřebávat nechce. Mozek je nejvíc houba na info do deseti let.
Co dáš dětem do deseti let, to v nich zůstane navždy.