Inko,
tak já sice chodila do školky jenom jeden rok (ten předškolní), ale co si tak pamatuju, bylo ve školce dost snadné se na jakýkoli organizovaný program vykašlat. Kromě vycházek, ovšem my naštěstí nikam moc nechodili. Spát po obědě jsem nemusela, místo toho jsem dostala knihu a četla ostatním dětem, který pravda musely ležet a dodržovat "odpolední klid".
Ve srovnání s tím, co po mně vyžadovala škola ráj na zemi. A to jsem byla klidný, nekonfliktní dítě, který stačilo nechat na pokoji. Nenechali. Z nějakého záhadného důvodu měli např. dojem, že plynule čtoucí dítě MUSÍ skládat "E-MA ME-LE" a NESMÍ si číst pod lavicí Ohníček.