Nečtu celou diskuzi. Ale za mě...
Úvahy a debaty nad tím, co by mě bavilo, považuju za tak trochu naivní a dětinské. Nechci se nikoho dotknout, ale je něco sakra jiného, pokud mám něco jako koníček a pokud má být ta samá činnost zdrojem příjmů. Je sakra rozdíl péct například cukrovinky sobě a rodině pro radost a nebo se tím živit. Ve chvíli, kdy jako osvč budu muset překopat půl baráku, abych splnila představy hygieny o minimální vzdálenosti wc od provozu a podobných nařízení, která se samozřejmě neustále mění, modlit se, aby odběratel včas zaplatil, řešit nesrovnalosti s eet, zaměstnancema a další a další věci, tak po x letech to fakt už zábavné moc nebude.

Já jsem se naučila být praktik, odmítám stavět vzdušné zámky a snažím se vidět realitu taková jaká je. Tj. snažím se na každé činnosti vidět to pozitivní, ale už opravdu nemám iluze o "zábavnosti" povolání. Každá, i hezká a bezstarostná práce časem zevšední.