Přidat odpověď
Ahoj, za prvé se omlouvám, že jsem omylem napsala mail o kamenech, měl to být příspěvek o kamenech (jeden z tvých předchozích v této diskusi a v rychlosti jsem místo příspěvek napsala mail).
Neměla jsem ve svých příspěvcích na mysli vysokoškoláky, ale spíše žáky základních škol, tam kde se s geologií poprvé a často i naposledy žáci setkávají (stejně jako já, poprvé a naposledy na základce, moje střední škola už toto v osnovách vůbec neměla). U vysokoškoláků je určitě skvělé cokoli navíc, ale vnímám to tak, že jsou to již dospělí lidé, jejich zájem o stuidum je už hlavně na nich, ne na pedagogovi, podstatnější jsou znalosti, které jsou jim předávány.. u těch dětí na nižších školách mám pocit, že stále forma je důležitá a že tam jsou (forma předávání znalostí) rezervy. Souhlasím, že naplňovat je je pro pedagogy s danými možnostmi, financemi atd. obtížné až nemožné.
Také s tebou v zásadě souhlasím, chápu, že za správných okolností, správným tónem, na pravém místě a v pravý čas pronesená pedagogem zajímavost, perlička (a rozšířila bych to na zajímavou otázku, postřeh, poznámku, předmět na ukázání ošahání...) to je to nejefektivnější.. ale i na toto jsou různé podmínky, někdy je většina třídy (kolektivu) naladěná to přijmout někdy jen někdo.. takže rozumím a souhlasím že v učebnicích je to mnohem méně efektivní, ale jistě alespoň něco.
Tu geologii bych obohatila o názornou výuku venku, v přírodě v krajině... a o příběhy. Protože příběhy jsou to co nás (a děti obzvláště zaujme (je nám to lidsky přirozené) vtáhne, co je nám srozumitelné... a ta výuka geologie by jimi šla zpestřit.. vůbec myslím, že příběhy jsou trochu ve výuce nedoceněné, jak efektivní jsou pro vzbuzení zájmu, předání informací.
Ony se více přirozeně vyskytují v dějepisu a proto je myslím dějepis i dost oblíbený předmět, ale mohly by být více i v zeměpisu, přírodovědě a dalších předmětech.
Předchozí